Toulky Příhrazskými skalami - Opět po čase ve Vlčím dole
Ahoj kamarádi,
tak jsme zas vyrazili do kraje, kde dříve bývali trampové ... teda než je vyhnali ochranáři CHKO Český ráj ... a hlavně Petr Jenč. Více o boji ochranářů s trampy píšu ve článku Český ráj a tramping ... chraňme si svá místa
Má být docela přijatelné počasí, tak uvidíme. Svého čtyřkolového oře jsme zaparkovali na parkovišti v Příhrazech u autokempingu přímo pod skalami.No a čekají nás nekonečné schody.
... tak tedy vzhůru do skal.Už po ránu tam nahoře sluníčko docela slušně topí a tak to docela je fuška ... uffff.
Nahoře nad schody je krásné skalní okno. U toho jsme se nezdrželi, protože už jsme ho prozkoumali při dřívějších toulkách touhle oblastí.
Cíl našich toulek je tam dole v roklích mezi skalami, kde potkáte jen trampy nebo podobné blázny jako my, kteří se prodírají tou divočinou. Nenápadnou ... spíš skoro neviditelnou pěšinkou začínáme sestupovat do Vlčího dolu.
Zdárně jsme sestoupili do rokle a první zastávka je u bývalého trampského kempu T.O. Zlatý lev ... po trampech tu zbyly rytiny na skále ...tak povinné fotečky a honem zas dál. Poblíž je skalní brána Doga, tak k ní vyrážíme. Po chvíli se před námi objevuje.
Zjišťujeme, že se pod ní utábořili dva trampové, takže je necháváme dospat a moc nefotím ... tak někdy příště. Tady aspoň hlava dogy.
Po krátkém pokecu s trampy pokračujeme dál. Průchod roklí je zpočátku hůře přístupný ... úzké průrvy s popadanými stromy ... i v tomto suchém počasí je tady dost vlhko a není problém uklouznout a skončit na zemi.
Rokle se rozšiřuje a my se kocháme pohledy na skály nad námi ... občas se někde uchytilo na skále kapradí .. to přímo láká k focení ... no mrkněte.
Pokračujeme dál Vlčím dolem....někdy též nazývaném Vlčí rokle .... všude okolo spousta skal, prostě nádhera. Na skále je vyrytý kříž.. další pozůstatek trampingu? Turisti sem skoro nechodí, takže asi jo. Rokle se stále více rozšiřuje a my přicházíme do vlhké, ale krásně zelené oázy.... je tu sice hodně komárů a dalšího hmyzu, ale je to prostě nádhera. To je barvička.
Kousek dál je nad námi skalní brána Iroquez, ale my v tom vedru, které je i tady v rokli, k bráně nešplháme. Byli jsme u ní při minulých toulkách. A to už rokle končí a před námi je další brána... tentokrát zamčená ... brána do Žehrovské obory...prý se tam nesmí hlásá cedule na vratech.
Tady někde je jeskyně Obora. takže jdeme okolo zdi obory a hledáme. Občas přelézám místy se rozpadající zeď a zkoumám skály v oboře. Tady mě Kačka vyfotila při vniku do zakázané obory..
Skály jsou tady všude a je tu opravdu nádherně. Určitě se sem ještě vrátíme. Jeskyni Obora jsme nenašli, jen nějaké prostory za zdí a tak stoupáme strašným krpálem nahoru...je strašný vedro.
A jsme nahoře. Všude okolo je spoustu skal ... příště to tu musíme pořádně prolézt. Odměnou jsou dva velké hřiby, které nahoře nad roklí nacházíme. Tady je jeden z nich....fešák co?
Lesem nad skalami se vracíme zpátky a kocháme se občasnými výhledy na krásné scenérie skal. Asi tím, že je takové vedro, je tu celkem klid. Sice ne takový jako dole, ale ujde to.Občas z lesa vidíme na blízké cestě nějaké turisty. Pospícháme do Příhraz k našemu oři, protože to vedro je nesnesitelné. Ještě jeden pohled na skály na rozloučenou..
Tady ještě celé fotoalbum z toulek.
Toulky Příhrazskými skalami - Vlčí důl
Tak ahoj zas někdy