BRDY - Rozhovor s Václavem Cílkem
Ahoj kamarádi,
od příštího roku má být zrušen vojenský výcvikový prostor Brdy .... Václav CÍLEK, geolog poskytl pro ČRO Dvojka rozhovor o Brdech. Já vám zde nabízím takový výcuc z rozhovoru.
. . . . . . . . . . . .
Václav CÍLEK, geolog
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem je geolog Václav Cílek, dobrý den.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Dobrý den.
. . . . . . . . . . . .
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Od příštího roku má existovat díky tomu, že armáda se stáhla z části území, chráněná krajinná oblast Brdy. A vždycky pro každou chráněnou krajinnou oblast je docela jako důležité vyhmátnout nebo najít ten základní kulturní motiv a u těch středních Brd se ukazuje, že ten motiv prakticky neexistuje, protože tam nejsou skoro žádné velké postavy, kdo bydlel na okraji Brd a utekl do Prahy, Rokycan a nechci teďka ty lidi všechny vyjmenovávat, a to co vypadá, že je určující, z takového toho hlediska génia loci, z toho vyzařování té krajiny, je pravěké osídlení, protože na jedné straně máte Plešivec nad údolím Litavky. To je obrovský kopec. Na něm je obrovské hradiště a to hradiště pravděpodobně souvisí se zpracováním cínových soch z Krušnohoří a s výrobou bronzu. Pak máte Žďár nad Rokycany, ale ten už leží takový kousek od železnorudných ložisek, i když je asi o něco starší ještě než doba železná, že jako jasně cítíte, že přehlíží, že to je prostě kopec železný. A třetí velký hradiště je Třemšín, což je mimochodem třetí nejvyšší hradiště u nás, po dvou šumavských hradištích a z toho Třemšína už prakticky zase vidíte na zlaté rýžovnické kopečky. Takže ta trojice těch kopců to je ten bronzový Plešivec, železný Žďár a zlatý Třemšín. A teďka ten Třemšín zejména má pravděpodobně statut posvátné hory. Ono se to projevovalo ještě v 18. a 19. století, jak vzpomíná Heber, to byl takový slavný historik, který dávno před Sedláčkem se zabýval hrady a taková máchovská postava, tak lidé chodili na Třemšín a zpívali tam vlastně písně a byla to taková jako doopravdy to působí dojmem téměř jako kultu hor. Takže ty střední Brdy je krajina prázdná, v podstatě vylidněná, která vždycky patří k těm bytostem toho lesa a těm pověstem o tom Fabiánovi, což je takový Krakonoš. On dokonce vystupuje jako fořt někdy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brdský Krakonoš?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdský Krakonoš, ale takový jako mocnější a ne takový jako je ten Krakonoš pokažený těmi pohádkami, až jako příliš lidský, to jsou takové entity doopravdy, jak psal Karel Sezima, týkající se démonologie kraje.
Fabián - vládce Brd - foto - Toulavou stezkou
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte nějakou oblíbenou pověst nebo historku, možná bychom mohli říct, které
další osobnosti jsou jaksi spjaty s tímto krajem.
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Pověsti, já nevím, já to vždycky vnímám jako takový jako oblak, který leží nad krajinou. Osobnosti, které souvisí s tímhle tím krajem, ono jich, jak jsem říkal, kupodivu moc není a pokud jsou, tak zase vystrkují právě ty pověrečné nebo takové ty pravěké motivy, pravděpodobně nejvýznamnější literát je dneska zapomenutý Rudolf Richard Hofmeister z Rožmitálu. To byl člověk, který vyráběl rukavice a přitom studoval paleontologii, geologii, on vymýšlel dávno před Arturem C. Clarkem, který napsal tu Vesmírnou odyseu, takovou jako myšlenku, že život přichází z hvězd v podobě určité síly a ta ovlivňuje evoluci zvířat a savců a opic, a postupně je vede k lidství, takže on se dostal dokonce i do antalogie sci-fi, když tyhle ty věci psal okolo roku 1920, ale ten Richard Hofmeister zároveň má takovou funkci trošku místního Karla Klostermanna, protože zanechal celou řadu vzpomínek na svůj život, na život v Rožmitále a na život v Březnici. A s tímhle tím Hofmeisterem, řekl bych, pocitově souvisí malíř Jaroslav Panoška, to je zase člověk, který hodně ilustroval nějaké ty Štorchovy knihy z pravěku, ale on se také ponořoval jednak do těch pověstí, to znamená, on má takové ty obrazy, kdy taková dlouhá šátrající ruka nebo umrlec si přichází pro lebku. Ono ovlivnil Váchala. Totiž ty střední Brdy, když se na to podíváte takhle, tak je to něco podobného jako ta Váchalova čarovná Šumava, která to je prakticky dneska kult a tady je to ještě o něco starší vlastně a také jako velice silné, takové jako staré pověrečné místo spjaté se starými dobami.
Foto - www.fitstyl.cz
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste šel pěšky, pane Cílku, z Prahy do Plzně, lesem, mám na mysli?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Ne souvisle v jednom dni, ale ano. Ono zase na těch Brdech je zázračné to, že vlastně můžete jít z předměstí Prahy do předměstí Plzně v podstatě lesem. To znamená, sjedete ze Smíchovského nádraží na Zbraslav a jdete přes hřebeny, překročíte dvě tři silničky, poměrně málo jako frekventované, pak jste už v údolí po těch 40 kilometrech, jste v údolí Litavky, tam je sice větší trasa, ale také jí překročíte a zase můžete jít den neporušeným lesem až na hranici Západočeského kraje, tam jako já bych se asi stočil nejradši na jih, protože pokud je v Brdech jako takový doopravdy pěkný les, tak to kupodivu ani není tak úplně to vojenské pásmo, ale jsou to zbytky takových pralesních bučin v těch třemšínských Brdech, těch jižních Brdech, které jsou hrozně málo známé, jsou normálně otevřené veřejnosti a jsou velmi pěkné a můžete jít zase další den neporušeným lesem až dorazíte někam do Smolivce nebo do Hvožďan, a pokud se vydáte na západ, tak to tak docela jde, ale u Mirošova někde a Nových Mitrovic je taková, tam je ještě silniček víc, ale v podstatě dojdete téměř lesem do Starého Plzence, kde zase nasednete na integrovanou dopravu. Tohle to není obvyklá věc, prostě mít možnost takovéto vycházky třídenní.
Foto - Toulavou stezkou
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se na brdské krajině podepsal právě ten vojenský výcvikový prostor, o kterém jsme se už zmínili?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Někdy od roku 1925 byly plány na rozšíření velké brdské střelnice. Tehdy proti tomu protestoval kdekdo, ale nicméně prostě Masaryk řekl, když chceme mír, tak musíme trénovat vojáky, a ten mír je cennější než kus lesa. Ale stalo se něco jako překvapivého. To znamená, došlo k vyčištění těch takzvaných dopadových ploch a dneska ty dopadové plochy jsou v podstatě to nejcennější nebo jedna z těch nejcennějších věcí, kterou v Brdech máme. A tím jak vojáci přestanou cvičit, tak vlastně oni hrozně zarůstají. V ďolících po granátech vznikají taková rašelinná jezírka plná prostě jako skvělých rostlin. Je to takový jako dartmor, jako pes baskervillský, prostě čekáte, kdy se tam objeví.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Trochu taková divočina?
Václav CÍLEK, geolog
--------------------
Brdy měly tu smůlu, že vlastně oni vždycky ležely buď blízko u příbramského ložiska nebo železnorudných ložisek, takže několikrát byly skorem vykáceny. A bylo tam několik kalamit smrkových, to znamená ten lesní porost těch Brd až na ta ohniska na těch suťoliscích není příliš kvalitní, ale tím chci říci to, že ta armáda krajinu ochránila lépe než by dokázala průměrná chráněná krajinná oblast a armáda fungovala tak, že kasárna byly v těch Jincích byly na obvodu a střílelo se dovnitř do Brd, takže tam prakticky nebylo nebo velmi málo vojenské osídlení z hlediska toho, že by tam ti vojáci sídlili. A z tohoto se musí odehrávat i ten další management v oblasti, to znamená, turistika ano, zejména cykloturistika. Ono to je poměrně plochý terén, i když je to 860 metrů vysoko, je tam celá řada silniček, to znamená, to si představuju tak, že turistika se bude odehrávat v těch vsích na obvodu Brd a do Brd se bude jezdit a tam se zachová ta věc, co tam byla těch 12 tisíc let, to znamená, ta pustá prázdná krajina a má to ještě ten jeden dopad, že zákon o obraně státu definuje takzvané objekty důležité pro obranu státu a to jsou jak pozemky, tak budovy. A ono víte sama, jak je nejasná a jistá okolní politická situace. Ono doopravdy ta střelnice v Brdech má význam. Jince jsou rychlíková zastávka, je to kousek od NATO, od západní hranice. To znamená, pravděpodobně ten režim v CHKO bude nastaven tak, aby CHKO bylo možné kdykoliv vrátit armádě k používání a to omezuje i ty developerské aktivity, protože už se jako obce nebo jednotlivci už se na to těší, protože třeba vyvlastnit soukromý objekt je velmi obtížné, ale uzavřít tu oblast, aby tam nemohli lidi, to se dá během 10 minut. To znamená, jinými slovy, já teďka chci říci developerům, neztrácejte peníze tím, že se soustředíte na nějak objekt uprostřed Brd. To pravděpodobně nemůže dlouhodobě fungovat, možná na Waldecku, ale soustřeďte se na to, aby se zlepšila taková ta infrastruktura turistická a návštěvnická v obcích jako je Dobříš, Mitrovice, na obvodu tohoto lesního komplexu.
. . . . . . . . . . . .
Přeju hezké vandry na vojenských Brdech...teď ještě zatím klidných bez turistického ruchu...ale věřím, že i po vpuštění turistického davu zde zůstanou klidná místa...prostě takové oázy klidu...kam turisté a cyklisté nedorazí a nebo když dorazí, tak v minimálním počtu.
Ahoj