Roverská vlastivěda - Trampské Roverky
Ahoj kamarádi,
dnes vám chci trochu představit Roverky....trampské....krásné i tajemné.
Pokud jste se někdy dostali na Roverky, určitě jste zaznamenali, že tramping v pískovcích má svoje zvláštnosti.
Prosvětlené borové lesy, vřes a borůvčí jsou jakoby protipólem brdských nebo šumavských hvozdů a - možná právě proto - čas od času zlákají i zarytého „brdomila“. Pokud vás tu náhodou zastihne nepřízeň počasí, nemusíte dlouho hledat suchý flek: matka příroda stihla na Roverkách za ta léta vybudovat stovky převisů, dutin a jeskyněk, kde můžete složit hlavu do suchého jehličí.
Pravda, tenhle komfort bývá v jiných dnech vyvážený celodenním úmorným zdoláváním skalnatých hřbetů a roklí, často s pálícím sluncem nad hlavou a bez jediné kapky vody. Žhnoucí peklo táhnoucí se do nedohledna.
Roklí a strží jsou tu tisíce. Za každým rohem se přitom může skrývat překvapení - dosud nepoznaný přírodní nebo lidský výtvor. Poznat tenhle kraj je projekt na celý život a není pochyby, že duše roverských trampů vedle letitého pouta ke svéráznému kusu skalnaté země nepostrádá ani objevitelského ducha.
První novodobé kempy vyrostly na Roverkách těsně po roce 1960: Key-Way, Galathea, R7D a dalších.
Většina dnes používaných tábořišť je dost daleko od návalu turistů a cykloturistů. Převis, ohniště a lavičky, někdy i plocha na spaní. Klasické sruby jsou v menšině a daly by se spočítat na prstech jedné ruky. Díky určité ukázněnosti a častým úklidovým akcím na kempech postupně získal tramping na Roverkách dobré jméno i mezi lesáky a ochranáři.
(Info převzato z článku od Žraloka)
.... tak suchou stezku a ahoj někdy na Roverkách.