Jdi na obsah Jdi na menu
 


Písnička před vandrem - Šáteček

26. 9. 2017

Už se mi tvůj šátek v dáli ztrácí, smutek v duši mám.

Já se pro tě v cele na Pankráci asi ustejskám.

A to proto jen, že jsem měl svou zem tak rád - dělí nás ostnatý drát.

 

Ahoj kamarádi,

dnes jsem do PÍSNIČKY PŘED VANDREM vybral jednu starou trampskou klasiku ....vlastně muklovskou hymnu ... píseň Šáteček (Už se mi tvůj šátek v dáli ztrácí). Složil ji v cele pankrácké věznice trempský bard Jindra Hartl a vyšla například na desce Vandr do padesátejch.

Výsledek obrázku pro Vandr Do Padesátejch

Tohle o písni a té době napsal Vladimír Rogl, který byl za svou činnost v Junáku v průběhu padesátých až sedmdesátých let několikrát vyšetřován orgány StB: 

Charakteristickým prvkem, který spojoval všechny politické vězně - jak vzpomínal nejznámější slánský „mukl“ Míla Čapek - nebylo utrpení v nelidských podmínkách komunistických lágrů, kde se k nim bachaři chovali hůř než ke kriminálním živlům a vrahům, ale soudržnost a kamarádství, které si přinesli sebou a které jim pomáhaly nejen přežít, ale dokonce se i vzdělávat a bavit. Rozhodně nemínili udělat radost svým trýznitelům, aby upadali do letargie a nebo si dokonce sahali na život. Za všechno mluví i známých sedm „n“, které si zvláště děvčata vyšívala na své muklovské kapesníčky. Jen zasvěcení věděli co znamenají: „Nás Nemůže Nikde Nikdy Nikdo Ničím Naštvat!“

Možná to zní podivně, ale i v lágrech uprostřed vražedné práce existovaly skautské oddíly a trempské osady – vždyť „zločinem“ jejich členů byla touha po svobodě a láska k rodné zemi. A stejně jako proslulý šáteček se 7 N - stala se určitým symbolem i písnička Šáteček, kterou složil v cele pankrácké věznice trempský bard Jindra Hartl a která se šířila po věznicích a koncentrácích bez ohledu na ostnaté dráty, které je obklopovaly - protože volnost a svobodu nikdo nikdy spoutat nemůže!

(Slánské listy - Rogloviny: Šáteček za ostnatými dráty)

Pár slov o písni od Tony Linharta:

Když se v závěru roku 1990 nahrávala píseň „Šáteček“, přítomný autor Jindra Hartl slzel dojetím a k tomu dodal, že v roce 1949 napsal zcela něco jiného, než to, na čem se shodlo a nazpívalo 40 trampů. Jindra musel překousnout i to, že jsme spolu s Wabi Ryvolou museli poslední Hartlovu sloku přepsat, protože ta jeho původní se nevešla do melodie. A od té doby se Šáteček zpívá i s upravenou slokou.

(Trampský magazín - HISTORIE TRAMPSKÉ PÍSNĚ 5 - V padesátých letech a ještě o kousek dál)

Já vám nabídnu tuhle píseň v podání Tony Linharta, Franty Hackera a Tuláka Charlie  v záznamu pořadu Pocta Jaroslavi Řehořovi v Malostranské Besedě  16.1.2011

A to je dnes zase vše...loučím se s vámi svým tradičním pozdravem "SUCHOU STEZKU A SUPROVÉ VANDRY"

Tak ahoj

TOULAVEJ

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Nejen "Šáteček"

(Vladimír Rogl, 31. 1. 2018 11:02)

Kamarádi! Velmi mne potěšilo, když jsem na vašich stránkách objevil svůj starý článeček o muklovské hymně Šáteček. Měl jsem svým způsobem štěstí, že se mi podařilo jako novináři uskutečnit několik rozhovorů s politickými vězni a seznámit tak čtenáře s nejodpornějším režimem, který ničil existenci poctivých lidí, pohrdal demokracií, zadrátoval hranice a slovo svoboda se stalo sprostým slovem. Je smutné, že dnes kdosi novináře nazývá hnojem a stokou. Což např. od současného hradního šaška (coby takynovináře pátého řádu komunistických Haló novin) skutečně "sedí". Kamarádi, nedovolte, aby se staré časy vrátily, protože to bychom už měli (nejen) po svobodě, ale i po trempování.