Jdi na obsah Jdi na menu
 


Moudra Wabi Ryvoly - část třetí

29. 5. 2015

Ahoj kamarádi,

tak jsem tu zas po čase se svým občasníkem "MOUDRA WABI RYVOLY" ....opět jsou příspěvky (včetně ilustrací i fotky) převzaty ze stránek, které vytvořil Boko a obsahují vše možné o Wabi a Miki Ryvolových... Odkaz na stránky

Tak tedy třetí díl povídání Wabi Ryvoly...pojďte se začíst do těch krásných moudrých slov.

Nejprve co řekl Wabi o svém bráchovi

Zdena Kočová Dlouhá cesta             F.Heřman - Bedna vod whisky

WABI: Miki je pro mne nejenom brácha, dobrej brácha, ale taky náramnej tvůrce, interpret, muzikant. Mám rád hlavně jeho texty. Jsou to básně. Přál bych si, aby jednou vyšly knižně.

Z článku Bráchové ze země tří sluncí   Signál 43/21.10.86
Autor - Stanislav Motl

No a jdeme k dalšímu WABIHO moudru

http://www.boko.cz/wabi/data/foto/20.jpg

Co bude s bratry Ryvoly zítra?

WABI: Budou o den starší… ale vážně, chtějí dál psát písničky, zpívat, mít spoustu zájmů, natočit nějakou tu gramofonovou desku. Chtějí jezdit dolů na jih, na osadu, která letos oslavila třicáté výročí a kde většina jejich písniček měla svou premiéru… Prostě - chceme žít tak, jak jsme vždycky žili, fandili světu a dobrým lidem.

Z článku Bráchové ze země tří sluncí   Signál 43/21.10.86
Autor - Stanislav Motl

Teď vám nabídnu Wabiho povídku, která se přesně hodí k tomuhle času...tedy přelomu května a června .....

Pozdně jarní fejeton Wabiho Ryvoly   Country styl 2 / 94
Wabi

Přelom května a června - to jsou dokořán otevřená vrata jara. To nádherné české pojmenování po květinách a červenání říká vše.

Ve světové literatuře je snad nejjmenovanějším měsícem právě květen, hned vedle vánoc, velikonoc a prázdnin. Daňové přiznání už jsme odevzdali, a tak se můžeme naplno věnovat lásce.

Květen je zkrátka máj, vyženeme kozy v háj. Naši moudří předkové měli pro všechno svoje moudra. Tohle je jedno z nejhezčích a nejvýstižnějších.

V době reálného socialismu (abychom tak rychle nezapomínali!), kdy počasí a roční doby byli podřízeny neutuchajícímu boji pracujícího lidu a jeho předvoje rodné strany za zítřky krásnější, bylo úplně normální, že se za všechno bojovalo. A tak už na jaře propukal boj o zrno a pole (družstevní třídy - pardon!) brázdily tanky míru. V té době byl podle bolševického ideálu traktorista něco jako dělník ve fabrice, a tak jsem mnohdy viděl stát těžkou škodovku uprostřed pole, kde se pomalu bořila do úděsně přehnojeného podloží, protože traktoristovi padla a nepřišel mu soudruh kamarád na vystřídání.

Dojet brázdu do konce? Proč?

Ale to všichni dobře pamatujete.

Každý se zkrátka na jaro dívá jinýma očima. Tak třeba květen je pro prodavačku květin ztrátový, protože už si každej chlap ty svoje odpouštěcí kytky ukradne sám v parku, co by je kupoval. Pro důchodce je zase květen nadějí, že vydrží alespoň do švestek, když tak báječně překonal zimu a sluníčko tak pěkně hřeje, že jo.

Zamilovaní to mají nejjednodušší - nikdo nad nimi pohoršeně nepomlaskává, když si ochutnávají hlavy, protože to už tak patří k lidské přirozenosti. Když je někdo zamilovaný, je slepý, hluchý a hloupý. V tomhle pořadí. A vždycky.

Pro velitele posádky v N. N. znamená jaro spoustu práce. Nařídit letní výstroj, odložení mantlů, vyspravení plotů, pár poplachů, aby se mužstvu nezkrátily žíly a tu průserovou třetí rotu zahnat na probírku uskladněných brambor, protože začaly klíčit.

Trampové už začínají mít v očích dálky a to je vždy nebezpečné. Jaro vysouší cesty a cesty jsou od toho, aby se prozkoumaly, kam vedou. Zvláštní na tom je a mně můžete věřit, vím, co říkám, že všechny cesty bez výjimky nevedou do Říma (tam vede úplně jiná dálnice), ale do hospody.

Ano, slyšíte dobře, do hospody! Já vím, že jste si mysleli něco o modrých dálkách, Minulosti Jany Kosinové, přimhouřených očích starých trapperů, bílých prašných cestách, vedoucích za obzor (a co je za ním), rozechvělém srdci starého tuláka, který na jaře zkrátka neudrží svoje toulavé boty na uzdě - ano, to všechno je v cestách obsaženo.

Ale právě proto je tramping tolik lidský, že nikdy nezastíral svou pravou podstatu - družnost a kamarádství. Proto mohu také s plnou zodpovědností prohlásit, že žádná cesta není bílá, ani prašná a hlavně, že žádná cesta nevede za obzor, ale každá - říkám každá! - vede do hospody!

Jak dlouho jsme čekali na ty krásné zahradní restaurace, kde pod kaštany tak dobře zní naše tulácké písně! Celý život jsme čekali, až konečně se zhroutí len fajnový systém kolektivní nezodpovědnosti, aby mohli přijít ke slovu zodpovědní jedinci, kteří vědí, co na konci každé cesty, vedoucí za obzor musí být: chladivý stín pod udržovanými kaštany, pivo dobré jakosti podané s dobrým slovem a úsměvem, slušná cena a buřty s cibulí! Pár nejnovějších kazet bratři Nedvědů a Hoj! to je pak vandr!

Jak krásně se pak v pondělí vyprávějí zážitky kamarádům ve frontě na podporu v nezaměstnanosti!

Ale k věci: Jaro je zkrátka doba, která má pro každého z nás svůj zvláštní význam. Každý z nás si je také přizpůsobí k obrazu svému.

Jako jsem to právě udělal já!

Buďte opatrní! Meze už vyschly!

No a na závěr ještě jedna Wabiho krásná písnička: Bejt starej chlap....

Všechny díly (zatím tři) laugh najdete zde, když kliknete na odkaz   

  Moudra Wabi Ryvoly

A to už je pro tentokrát vše...zdravím vás  Wabiho GOOD LUCK

.... a ještě přidávám svoje tradiční "Suchou stezku a hezké vandry" ....a někdy zas ahóóóój.

Toulavej

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA