Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kapitolky z historie trampingu - Kapitolka 1. - POD STAROU SOSNOU

5. 3. 2018

Ahoj kamarádi,

v devadesátých letech v Právu vycházel seriál Bohumila Pekárka Kapitolky z historie trampingu. Já vám zde nabízím 1. kapitolku.

*    *    *    *   *

1. POD STAROU SOSNOU
Člověk se rodí svoboden, a přece je všude poután v okovy. J.J. ROUSSEAU
 

Ani se to věřit nechce: bezmála 80 roků již uplynulo od doby, kdy u nás vzniklo hnuti nemající ve světě obdoby, je jim tramping, jak k tomu mohlo dojit? Odpověď je třeba hledat v mlhách dávných let, vlastně jíž v minulém stoleti, kdy se snaží někteří z tehdejších českých vlastenců o pokrok v českém národě. M. Tyrš zakládá Sokol, čímž sleduje zvýšení tělesné odolnosti v širokých vrstvách národa. Později zakládá V. Náprstek Klub českých turistů se širším cílem - kromě tělesné zdatnosti přimět lidi k poznání jejich vlasti i lidí z různých končin mezi sebou. Několik existujících politických stran organizuje ve svých sekcích mládež. Tři roky před vypuknutím první světové války zakládá A. B. Svojsik první oddíl skautů na našem území.

Nechuť k tuhé disciplíně
Na rozdíl od organizací sdružujících mládež neznáme ani rok vzniku, ani zakladatele trampingu. Samotné hnutí se totiž rodilo z odporu proti organizování mládeže dospělými.

Zdánlivých vzorů k romantickým toulkám přírodou — což bylo nadlouho jedinou náplní trampingu — u nás nechybělo. Byly pěší pouti z Prahy do vzdálených míst. Sotva vyučený dělník odcházel podle cechovních pravidel »ná zkušenou s uzlíkem přes rameno začasté pěšky. Bylo i dosti krajánků na venkovských cestách, hledajících práci, kde se dalo. Místy bydleli lidé ve skalních jeskyních, daleko od lidí se našly opuštěné poustevny. Ale to nebyly vzory poutavé.

Poutavými vzory nebyli však ani otcové. Přestože již se i u nás dosti mluvilo o demokracii, té demokracie si dětí ani dospívající mládež příliš neužily ani v rodině — otce bylo nutno na slovo poslechnout, ve školách se namnoze drobná nekázeň trestala rákoskou. Ještě na přelomu století napsal Franz Kafka v povídce Dopis otci: ... Ze své lenošky jsi vládl světu ... Ty, člověk tak nesmírně významný,, sám ses nechoval podle příkazů, jež jsi mi ukládal...

Obdobná tuhá disciplína byla uplatňována i v organizacích, v nichž byla mládež. Ať již to byly organizace politické, čí tělovýchovné. Dospělí mluvili i za mládež, ale té doslova vnucovali své názory a představy, nejednou rozporné s vůlí a zálibami mladších generací. Souhrn těchto jevů namnoze budil u mladých odpor. Není to jev pouze náš, platí to pro celou tehdejší Evropu. Je to ostatně patrné z mnoha básní generace romantiků z doby před první světovou válkou, i u nás známých. Také již pronikly do širšího povědomí poznatky vrátivších se emigrantů i cestovatelů z Ameriky — V. Náprstka, J. V. Sládka, A. V. Friče aj.

Svoji roli sehrály i přeložené práce K. Maye, R. Kiplinga, Breta Harta a J. Londona. Knihy romantické, líčící jak přírodu, tak život prostých a drsných mužů, kteří však dokáží překonávat mnohé překážky.

K romantice přírody

A do toho přichází velký — zřejmě dosud nedoceněný— zlom. Roku 1911, po návratu ze studijních cest, zakládá profesor A. B. Svojsik skautskou organizaci. Výborný pedagog, aktivní clen několika vlasteneckých organizací včetně Sokola, dlouho hledal nějaký účinný mimoškolský výchovný systém. Našel jej, ovšem celý jeho systém byl přitažlivý jen pro děti školního věku. Pro dorůstající chlapce (dívčí skauting byl založen později) již sýstéml nevyhovoval. Onen pevný řád organizace, povinné podřizování vlastní vůle vyšší vůli, dospělými podle vlastních představ pevně zakódovaný systém, to nemohlo trvale interesovat právě ty dospívající. Na ty působil skauting hlavně do tě doby takřka neznámou romantikou pobytu v přírodě. Někteří z nich, ale i pár jedinců, kteří viděli skautskou činnost jen okrajově, v nejednom případě ovlivněni zmíněnými romantickými knížkami, začali s tábornictvím na vlastní pěst. Jisté tu hrály roli i majetkové poměry neboť skautský stejnokroj nebyl levnou záležitostí a jít na výlet (pojem na tramp ještě nebyl znám), se dalo v lecčems, co bylo po ruce.

A začalo objevování divočiny. Zprvu pár samotářů i několik jen málo početných skupinek opouštělo v sobotu Prahu, aby prožili volno v přírodě tehdy ještě divokého a romantického Prokopského údolí, měníce se sami pro sebe v zálesáky či zlatokopy. Jako z města samého byli i odtud brzy vypuzeni šířící se civilizací, v tomto případě časjtéjí zde tábořícími skauty, a zejména skupinkami turistů. Nastalo velké tažení do roklí kolem Modřan, Zbraslavi a stále výš proti proudu tehdy ještě téměř nespoutané Vltavy. Nebylo stanů, nebylo tábornické výstroje ani výzbroje. Chlapci, kteří propadli kouzlu přírody, většinou neměli ani deky, takže spali v tom, v čem do lesa přišli. I proviant byl chudý, vlastně co se vešlo do kapes. Bylo dosti studánek, ba i z některých potůčků se dalo pít. To drsné přespávání s občasným cvakáním zubů, nejčastěji jen tak v lese pod stromem, nanejvýš pod stříškou krmelce nebo pod skalním převisem, stejné jako dlouhé pochody na tábořiště, nikým neplánované, nikým nenařizované, prováděné jen z vlastní vůle, to ve svém celku působilo na rozvoj tělesné i duševní zdatnosti oněch prvních trampů — průkopníků. . .


Tak tedy nedlouho před vypuknutím první světové války opouštělo o sobotách i o dovolených Prahu pár desítek chlapců za krásou i romantikou tehdy ještě téměř neporušené přírody, aby se z nich stali na krátký čas drsní a odolní muži podřizující se jen vlastním nepsaným zákonům souznícím s vlastním přesvědčením o spravedlnosti — podle vzoru zlatokopů a tuláků z povídek Breta Harta a Jacka Londona. 

*    *    *    *   *

Všechny díly budou postupně zde.

Tak to byl 1.díl a za týden vám nabídnu zase další Kapitolku z historie trampingu. Tak se těšte už za týden

Ahoj

TOULAVEJ


 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář